Zpět / Zlíňáci

Miroslav Žák – Zakázkové Zlatnictví

30. 4. 2014

Máte doma nějaký šperk? Je to památka po babičce, nebo jste si ho koupili v “supermarketu”? Víte co je to punc? Co je to ryzost? Jak je možné, že někdy je to žluté, někdy červené a někdy bílé, ale i přesto je to všechno zlato?

Nejen na tohle jsem se zeptal zlatníka ze “staré školy” Miroslava Žáka.

Pan Žák si toto povolání tak nějak vyženil. Pro vyučeného hodináře to ale nebyl až tak velký skok. Jako zlatník dnes používá některé nástroje, které získal ještě jako hodinářský učeň. “Stará škola” znamená hlavně to, že vše dělá ručně. Nepoužívá žádné polotovary nebo frézy. Sám říká, že vše dělá tak, jak to dělali zlatníci už před sto lety.

On sám se zlatnictví věnuje od roku 1990 a svou dílnu má dnes na náměstí Míru. Nebylo tomu ale vždy takto.

Jak jste se dostal ke zlatnictví?
Díky mé ženě. Její rodina je plná zlatníků, tak mě vzali mezi sebe.

Vždycky jste měl svoji dílnu?
Ne to ne. Ze začátku jsem pracoval ve větším podniku.

Jak se Vám podařilo osamostatnit se?
To bylo hlavně díky tomu, že jsem měl úspěchy se střevíčky, které jsem dělal pro Filmový Festival ve Zlíně. Dříve festival sponzoroval Baťa, a tak hlavní cena byla zlatý střevíček. Zadali zakázku firmě, pro kterou jsem pracoval a já jsem dostal za úkol je vytvořit. Nejdřív to byl jeden, ale další roky si jich nechali dělat víc a víc… Nakonec jsem je tvořil deset let. Až do chvíle, kdy změnili design ceny.

Na co jste ze své práce nejvíce pyšný, co zajímavého jste dělal?
To budou asi hlavně ty střevíčky. Přece jen jsem je dělal deset let. Navíc jsem při jejich tvorbě měl kompletně volnou ruku. Dělal jsem je od prvního návrhu tužkou, až po poslední přeleštění. Kromě toho i zákazníci často přijdou se zajímavou zakázkou. Dělal jsem například přívěsek ve tvaru obalu na CD ze žlutého zlata. Obal se dal otevřít a uvnitř bylo CD z bílého zlata, které se dalo vytáhnout. Nebo jsem dělal řetízek, který měl na sobě plošku, kam si majitelka nechala vyrýt jména svých dětí. Byla vyrytá za sebou v takové smyčce. Z dálky to vypadalo jako zajímavý vzor a z blízka se dala jména přečíst. Je toho opravdu hodně.

 

Zmínil jste kombinaci bílého a žlutého zlata. Jaký je rozdíl mezi žlutým a zabarveným zlatem?
Zlato, které se používá pro výrobu šperků, je vždy slitina více kovů. Bílé zlato je slitina zlata s nejméně jedním bílým kovem, obvykle niklem, manganem nebo palladiem. Pokud přidáme měď, vznikne červené zlato. Čistota zlata se vždy udává v karátech, ať už je jeho barva jakákoliv. Nejčastěji používané zlato pro šperky je 14 karátové (585/1000 – tzn. v 1000 gramech je 585 gramů zlata a zbytek jsou další kovy).

Proč je tedy bílé zlato často dražší než žluté?
Díky kovům, které se používají jako příměsi, je totiž tvrdší a tím pádem složitější na úpravu. Vyšší cena šperku je tedy dána hlavně náročnosti na zpracování. Gram čistého zlata stojí stejně, ať už je bílé, červené nebo žluté.

Jaké šperky děláte nejčastěji? A co je vaše specialita?
V poslední době dělám hodně snubních prstýnků. V zásadě ale dělám vše: prsteny, náušnice, řetízky, přívěsky…
Moje specialita jsou pak pánské pečetní prsteny. Často také vyřezávám Českého lva.
Velmi často dělám také různé opravy. Aktuálně například vytvářím náušnici. Zákaznice jednu ztratila, tak ji vytvářím novou do páru.

Jak dlouhou trvá zhotovit například prsten?
To se v podstatě nedá říct. Jednodušší zaberou jeden den, ty nejsložitější klidně i týden.

Ovlivňuje nějak váš obor kolísání ceny zlata?
Podle mě vystoupnutí ceny zlata celý obor zlatnictví hodně zbrzdilo. Pro mě by bylo lepší, aby byla cena nižší. Pro lidi by tak byly šperky dostupnější.

Kolik u vás stojí šperk?
To je podle náročnosti. Nejjednodušší strojový řetízek je za 1190 Kč/g. Pánský pečetní prsten  stojí 1600 Kč/g. Vše ostatní se pak pohybuje někde mezi. V jiných zlatnictvích je běžné zaplatit i 2500 Kč/g, často navíc za šperk ze sériové výroby.

Je podle Vás zlato dobrá investice?
Výhoda zlatého šperku je v tom, že vždy bude mít nějakou hodnotu. I zničený ho můžete prodat jako zlomky na roztavení. Naproti tomu ocelový šperk má cenu jen tolik, kolik vám za něj dají ve sběrných surovinách.
Šperky jsou spíše památka. Můžete si do nich nechat cokoliv vyrýt a předávat s generace na generaci.
Jestli je investiční zlato dobrá investice, je už spíše otázka na ekonoma.

A co kameny, které se do šperků vsázejí?
V zásadě se dělí na syntetické a přírodní. Pokud tedy vynecháme skleněné náhražky. Syntetické i přírodní kameny mají stejnou cenu. Některé kameny pozná pouze brusič podle jejich tvrdosti. Pokud kupujete šperk, ve kterém jsou například diamanty (které samy o sobě navyšují cenu), určitě chtějte certifikát o jejich pravosti. Já ho přikládám ke každému šperku, který osadím diamantem.

Děkuji za rozhovor.
Také děkuji.

Následující galerie ukazuje zrychleně průběh tvorby jednoduchého prstýnku.

Kontakt na pana Žáka:
Zlatnická dílna:Třída Tomáše Bati 3118 (nad cukrárnou DINO), 760 01 Zlín
Mobil: +420 608 763 802
E-mail: mirek_zak@centrum.cz
http://zlatnictvi-zlin.cz/

Autor: Michael Petr

Poslat Tisknout

Komentáře

Posíláte doporučení na článek: Miroslav Žák – Zakázkové Zlatnictví

[contact-form-7 id="37" title="Poslat emailem"]

Nahoru