Zpět / Magazín

Vousatý gentleman 2. díl: Historie vousů

15. 2. 2014

Proč se muži nechávají zarůst? Proč si holí tváře? Odpověď na tuto otázku byla docela jednoduchá ještě do 20. století. Od dob neandrtálců chlapcům v průběhu puberty začalo něco rašit na obličeji. Jeskynní muži ale neměli příliš na výběr, zkracování vousů ještě nebylo vynalezeno.

Holení (nebo přinejhorším vytrhávání vousů pomocí lastury) vzniklo někdy kolem roku 2 000 př. n. l. Tenkrát ať Egypťan, Řek, Říman, žid či křesťan, brali jako součást života mít vous střižený tak, aby  bylo jasně znát, k jakému náboženství patří, do jaké společenské kasty se řadí, a jakému vladaři je poddán. Občas se musel oholit, pokud mu jeho duchovní řekl, že jeho vous je neznabožský a kacířský (což se dělo spíše, než naopak). Anebo jako Oscar Wilde, který byl rebelem své doby a holil se, aby nevypadal jako všichni ti angličtí viktoriánští vousáči. Knír byl populární v armádě, ale mimo to byl v závislosti na místě a době chápán i jako frajerský, marnivý, odpudivý a cizokrajný. Zaleží na tom, kdo byl zrovna u moci.

S nástupem 20. století se začaly dít mnohem zajímavější věci. Známý americký obchodník King Camp Gillette začal vyrábět jednorázové holící čepelky v roce 1903 a změnil tím proces holení jednou pro vždy. Po obou světových válkách byli muži přesvědčeni, že hladké oholení naznačuje zbožnost, vlastenectví a moderní způsob života. Průmysl založený na „zkrášlování“ mužů byl na světě; holicí strojky (jak žiletkové, tak elektrické), doprovázené pěnami, pleťovými krémy, či nejrůznějšími vodami po holení, se staly velkým byznysem. Naši otcové, dědečkové a pradědečkové by nebyli nikým zaměstnáni, kdyby měli plnovous nebo knír (tedy pokud nebyli ortodoxní kněží, nebo univerzitní profesoři). Mezi lety 1900 až 1950 byli muži (mimo pár komoušů a kníratých herců z Hollywoodu) zásadně vždy hladce oholeni, ale od začátku padesátých let měla každá dekáda svůj vlastní chlupatý výraz. Západní civilizace stále více hlásala individualismus nad společenskou jednotou.

Padesátá léta nám přinesla plnovousy generace Beatniků, porost pod spodním rtem, a Elvisovy licousy. Šedesátky přišly s dlouhovlasými a divoce zarostlými hipíky. Sedmdesátky byly charakteristické svými promiskuitně/bisexuálními/porno kníry. Osmdesátky měly zase své excentricky zastřižené strniště. Moderní muži se už neřídili veřejnými představiteli, třeba politiky (kteří nikdy nemají vousy) nebo duchovními představiteli (kteří je většinou nemají), a místo toho vzhlíželi k rockovým kapelám, filmovým hercům a sportovcům, a to kvůli tomu, že byli cool, hraví a rebelští – prostě sví.

A potom, v devadesátých letech, se země otřásla. Grunge-rockové hvězdy, jako Kurt Cobain, začaly nosit bradky. Stejně tak sportovci, popové chlapecké kapely a hollywoodští spratci jakbysmet. Než bys řekl švec, ty, tvůj táta (i tvůj zubař) je měli taky. Pracoviště (s obvyklou výjimkou v podobě vlády a finančního sektoru) se stala mnohem otevřenější, co se týče vousů, protože všichni (včetně šéfů) chtěli dokázat, že nejsou firemními otroky. Muži si vzali za vzory svých zevnějšků popkulturní hvězdy a jejich partnerkám to, zdá se, nevadilo. Brzo se tak z nazdobených metrosexuálů stávali Muži, kteří nosili rebelské retro vousy, sportovní playoff bíbry, neupravované horalské strniště, „rozchodové/rozvodové“ porosty, nebo oblíbené „Jděte všichni do pr***e!“ plnovousy.

Vousy

Jestli nás historie něco naučila, tak to, že se móda mužských vousů pořád a pořád opakuje a tato moderní epizoda nenese žádné známky zpomalení. Vyjádřeno matematicky, varianty střihů jsou nekonečné. Způsob nošení vousů už není svázán dobou, postavením ve společnosti, nebo rasovým původem. Dokonce ani pohlaví už, zdá se, není problém. Ženy, které podstoupily změnu pohlaví, berou testosteron a nosí strniště, aby potvrdily nově nabytou mužskost. Průzkumy nám říkají, že 60% mužů dneška ve svých dvacátých letech života nosí nějaký druh porostu na obličeji.
Je čas rozvinout Vaši jedinečnost!

Autor: Miroslav Žák

Poslat Tisknout

Komentáře

Posíláte doporučení na článek: Vousatý gentleman 2. díl: Historie vousů

[contact-form-7 id="37" title="Poslat emailem"]

Nahoru