Den řemesel ve Zlíně

U příležitosti svátku svatého Martina se v Baťově institutu v budově 14 továrního areálu konal Den řemesel. Celý den byly v muzeu k vidění ukázky zapomenutého umění starých košíkářů, dráteníků, řezbářů.

Mohl jsem spatřit, jak se pletou ošatky ze slámy, jak se vyrábějí svíčky z litého vosku aj. V expozici Princip Baťa se každou hodinu rozjel původní obuvnický stroj a výrobní linka z baťovských závodů, které byly doplněny výkladem odborníka.

Spontánní rozhodnutí mi vnuklo myšlenku na báječně strávený den. Přesněji řečeno se sluncem v zádech jsem se rozhodl navštívit Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Při koupi lístku, dostávám první instrukce od tamního dozoru: „Začít můžete na 5. podlaží, kde je stálá expozice pedagoga, jazykovědce a etnografa Františka Bartoše.“ Poslechl jsem a vyrazil k výtahu, který mě vyvezl nahoru.

Kompletní životní příběh slavného zlínského rodáka na jediném místě. První část výstavy byla převážně informační, nacházejí se zde muzejní prezentace dokumentů a trojrozměrných předmětů přibližujících život a dílo významné osoby (např. buřinka, deštník). Druhá polovina byla věnována řemeslníkům, kteří zde předváděli to nejlepší ze své profese. Pod ruky jsem nahlédl stařence, která zdobila keramické andělíčky barevným štětečkem. Hned vedle na stole se dělo něco dech beroucího. Splétaní drobných košíčků ze slámy. Velmi mne potěšilo, s jakým zájmem práci odborníků sledovaly přítomné děti, které si výrobky i kupovaly na památku.

Dvě patra dolů, na 3. podlaží sbíhám v rámci zdravého pohybu, po schodech. Překonávám velké vstupní dveře, za kterými sedí připraveny pracovnice institutu, které mi ve stručném popisu představují expozici Princip Baťa a propůjčují mi propagační manuál. Celý sbírkový fond je rozčleněn do několika tematických celků, u jejichž zrodu stáli zaměstnanci firmy Baťa, kteří již na počátku dvacátých let minulého století začali shromažďovat rozmanité typy obouvaní. U první prosklené vitríny si ihned povšimnete nejatraktivnější části, unikátní kolekce obouvaní cizích národů ze všech kontinentů světa. Zajímavým exponátem jsou opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů, zvané „kadaitja“, které se užívaly ještě v 19. Století v centrální Austrálii k rituálním obřadům. Nejrozsáhlejší a nejucelenější kolekce sbírkového fondu jsou vystavené exponáty z produkce firmy Baťa, které představují pouze reprezentativní výběr z rozsáhlého sortimentu obuvi vyráběného ve zlínské centrále koncernu.

Poslední zastávku jsem udělal v 1. podlaží, kde jsem měl tu možnost proniknout do obchodních aktivit firmy Baťa. Výstava se zaměřuje především na styk se zákazníky a filozofii prodeje. Součásti prezentace je stylizovaná prodejna s typickými regály na obuv a atraktivní výloha plná zachovalých skvostů. Protipólem luxusní prodejny je ševcovská dílna z konce 19. Století. Zbytek prostor je věnován výstavě V zákopech a v zázemí: Velká válka 1914-1918 v Evropě i na Zlínsku, která připomíná sté výročí jedné z nejtragičtějších událostí 20. století nejenom pohledem na světové bojiště, ale také zobrazením jejich hospodářských a sociálních důsledků ve Zlíně a jeho okolí.

Autor: Tomáš Křemének