Whisky historie

Kdy máme první doklady o historii whisky? Existují i nějaké legendy? Objevila se někdy i na královských hostinách či ji snad pila až donedávna jen skotská chudina?

Klasik by určitě prohlásil, že whisky je stará jako lidstvo samo. Pravdou ale je, že první nějak doložená písemná zmínka o její výrobě pochází „až“ z patnáctého století, pod objednávkou je podepsaný sám skotský král Jakub IV. A jak jistě tušíte, vyráběla se v klášteře – stejně jako u nás produkovali mniši pivo a víno, ve skotském Saint Andrew´s se dělalo něco trošku ostřejšího. A dost možná byla výroba v plném proudu doslova už od nepaměti (asi jako v Řecku víno), jen to nelze nijak hmatatelně dokázat. Postupně se také z nápoje pro chudinu stal i nápoj králů a šlechticů, těm se nechtělo platit za drahé francouzské víno, navíc pít pořád jen brandy by bylo asi dosti nudné.

Whisky historie

Vlastně, víte, jak se jí původně říkalo? Gaelský dialekt používaný na severu dnešní Velké Británie ji označoval doslova jako „živou vodu“ (Uisige Beatha), později zkráceně Usqua a nakonec se došlo k whisky, zní to přeci jen poněkud řízněji než starobylý název z latiny a nutno přiznat, že ke Skotsku a Irsku ten název prostě padne jako ulitý.

Podle legendy je whisky produktem jednoho ze světců, konkrétně svatého Patrika. Tento irský národní hrdina, jenž vypudil ze země samotného ďábla, naučil prý tamní obyvatele destilovat prapředka whisky z ječmene. Tedy spíše whiskey – tak ji označují samotní Irové, pro Skoty je to zase v drtivé většina whisky. U amerických a kanadských palíren je to dost různorodé, patrně podle původu emigrantů-zakladatelů. A jak tvrdí Skoti – i kdyby Irové whisky vynalezli, my jsme ji dovedli k dokonalé chuti.

Whisky se stala brzy velmi populárním nápojem napříč celou populací, i když původně ji mniši vyráběli „z ryze zdravotních důvodů“. Rozvoji palíren nezamezily ani vysoké daně uvalené skotským a anglickým parlamentem v 17. století, ve Skotsku bylo tou dobou už na čtyři sta úředně neregistrovaných (a tedy ilegálních) palíren.

Později snad ale zachutnala i poslancům a úředníkům (nebo spíše chtěli tito pánové uvalit na poddané další velkou daňovou zátěž, protože co je legální, může být i zdaněné), protože v roce 1823 byl poprvé na Ostrovech přijat zákon kodifikující výrobu whisky. Například destilační zařízení muselo mít nejméně čtyřicet galonů (cca našich 200 litrů), což mnohé nízkorozpočtové palírny nemohly splnit. Obrovský černý trh ale kvetl dál, protože úředníků bylo málo a na skoro opuštěné skotské ostrovy na severu se jim na revizi vůbec jezdit nechtělo, navíc by dost možná vůbec nic nenašli.

Vůbec první státem uznanou palírnou byla v roce 1824 The Glenlivet. A pozor – dodnes ještě funguje a je na jinak dost náročném trhu celkem úspěšná a oblíbená. Bohužel, whisky musela ještě zakusit mnohá protivenství, než se jí podařilo s úspěchem prorazit. A spíše v Irsku než ve Skotsku, protože tam táhli do boje proti tomuto nápoji tamní církevní autority. Na jednu stranu to bylo myšleno dobře, protože alkoholismus byl ruku v ruce s obrovskou chudobou velkým problémem nejen pro Irsko, ale tato snaha skoro zlikvidovala výrobu whisky v Irsku. Vše pak prohloubila prohibice v USA ve dvacátých letech minulého století a paradoxně i irská samostatnost, protože Angličané odmítli dovážet whisky de facto nově z ciziny.

Ve Skotsku tomu bylo trochu jinak, v roce 1923 tamní parlament přijal zákon, který mnoha černým palírnám umožňoval legální fungování bez velké zátěže a de facto se tak položily základy dnešní obrovské prosperitě.

I v Americe se povedlo tamním přistěhovalcům projít cestu plnou trní až ke slávě. Sice začali dělat whisky z žita, což je pro fanoušky klasické skotské whisky ze sladového ječmene dodnes trochu barbarství, ale oblasti Virgínie a Pensylvánie výrobou této lihoviny jen kvetly. Na západě byly podmínky vytvořené přírodou trochu jiné a místní pole se zelenala kukuřičnými klasy – odtud také pochází proslulý bourbon.

Stinnou stránkou americké historie je dodnes prohibice, trvající od ledna 1920 do prosince 1933. Snaha vymýtit démona alkoholu s sebou přinesla černý trh a obrovské škody pro stát – existovaly totiž desetitisíce nelegálních palíren. Dnes už je ale naštěstí jiná doba a i když americká whisky v popularitě nemůže vytlačit skotskou nebo irskou variantu, své fanoušky rozhodně má…

Autor: Miroslav Žák