Pivní výlety: Hyjé na Vraníka

Byla krásná červnová sobota a já měl dilema. V Zelenáčově šopě probíhal sedmý pivní košt a v Trnavě byl otevřený nový minipivovar. Co teď? Rozhodl za mě kamarád Aleš. Na koštu jsme už byli, pojedeme se podívat do Trnavy. Tamní podnikatel pan Vraník otevírá hospodu s vlastním minipivovarem. To si přece nemůžeme nechat ujít!
Spojení Zlín – Trnava nic moc, o víkendu spíš nic, než moc. Naštěstí se nám podařilo přemluvit mou dobrou ženu, aby nás odvezla autem. Naskákali jsme tedy do vozu. Já, žena – řidič, Aleš, naše tři děti a vzhledem k tomu, že ještě bylo místo, přibrali jsme i mého věrného pivního souputníka Radka. Ještě že máme velké auto.
Obec Trnava se vleče jako želva prchající před bandou hlemýžďů. Od cedule značící začátek dědiny jsme jeli dlouho a pořád žádná hospoda. Pomalu jsme začínali propadat trudomyslnosti a zahájili jsme tipovací soutěž o to, kde vlastně jsme a kde vyjedeme. Raději si zkontrolujte, jestli máte pasy, nabádal Radek a sám začal nervózně prohledávat peněženku. Pasů však nebylo třeba. Za další zatáčkou se konečně vyhoupl cíl naší cesty, penzion a hostinec Na rozcestí.

Snažili se nás odradit už od začátku. Reklamní cedule Radegast a slunečníky stejné značky dělaly co mohly, ale stejně jsme vešli dovnitř.

Vzhledem k téměř tropickému počasí jsme jen okoukli vnitřní vybavení a šli rovnou na zahrádku. Bylo velice příjemné posedět ve stínu pod vzrostlým ořechem. Kolem travnatý porost, za stromem vyčuhovala kostelní věžička, chládek, čerstvý vzduch a konečně pivo… prostě správná venkovská idylka. Děti si odešly hrát do blízkého potůčku a my měli dost času na ochutnávání.
Zatím jsou na výběr dva druhy: světlý ležák 11 a polotmavý 12. Jedenáctka se docela povedla. Je to prostě pivo, které neurazí, naopak vy jich můžete urazit celkem dost. Poměrně vyvážená hořkost se sladem (i když já bych snesl hořčí), dobrá pitelnost, takový lepší průměr. Dvanáctku jsem měl jenom jednu, neb polotmavé není můj šálek čaje, ale opět je to pivo příjemné chuti i vůně, pro ženy ideální volba. Brzy bude k mání i světlá desítka, uvidíme jak se podaří. Pro ty nešťastníky, kteří na cestu sem (a hlavně zpět) neseženou šoféra a přesto by rádi ochutnali Vraníka, nabízí hostinec Na rozcestí i ubytování. Ideální na víkend i pro rodiny s dětmi, v okolí je spousta turistických tras a cyklostezek, pro tenisty je na zahradě tenisový kurt.
K jídlu je toho na výběr poměrně dost. Vzhledem k tomu, že jsme vyráželi lehce po obědě, jsme chtěli zakousnout jen něco menšího. Originální byl už i jídelní lístek. Drobné pochutiny k pivu byly napsány na druhé straně pivního tácku. Celkem jednoduché a praktické. Jediná nevýhoda je ta, že po delším používání se tácek stává nečitelným, ale co, jistě jich mají dost.
Zkusili jsme tlačenku v patentní sklenici a musíme pochválit jak nápadité balení, tak i obsah.
Obsluha byla lehce unavená z předešlého dne, kdy proběhlo slavnostní otevření a vysvěcení pivovaru, ale i tak žádné velké prostoje nebyly. Na to, že se zde konaly dvě svatby, probíhalo vše v pohodě. Tady stojí za zmínku i krásně zrekonstruovaná stodola, která slouží právě takovýmto účelům, jako jsou svatby a jiné rodinné či firemní akce. Bohužel termíny jsou obsazeny na dlouho dopředu, takže nic pro ty, co plánují na poslední chvíli.
Mezi hosty jsme narazili i na pana Vraníka, majitele hostince. Po pár větách se ochotně nabídl a provedl nás celým provozem, ukázal spilku i ležácké tanky a prozradil něco málo o chodu celého podniku.

Za sebe můžu návštěvu vřele doporučit. Velice příjemné prostředí a dobré pivečko, to jsou největší lákadla penzionu a hostince Na rozcestí.

kontakt:
tel.: +420 577 988 210

Otevírací doba:
Po – St: 11 – 22 hod.
Čt : 11 – 23 hod.
Pá : 11 – 01 hod.
So : 11 – 24 hod.
Ne: 10 – 22 hod.

Autor: Ondřej Fagoš